Leden | Únor | Březen | Duben | Květen | Červen | Červenec | Srpen | Září | Říjen | Listopad | Prosinec
Říjen v zahradě
Množení bergénií
Trvalka s poměrně velkými kožovitými stálezelenými listy, která roste na slunci i v polostínu a hodí se k výsadbě obrub, do skalek, k zpestření trvalkového záhonu nebo k pouhému vyplnění plochy jako pokryvná rostlina pod vyšší dřeviny - to je bergénie. Pokud už nějakou na zahradě máme, můžeme ji poměrně snadno namnožit kořenovými řízky. Z mateřské rostliny oddělíme několik silných oddenků a očistíme je od nečistot. Pak oddenky rozdělíme na kousky dlouhé 4 - 5 cm tak, aby každý kousek nesl několik zdravých pupenů. Takto připravené řízky zapíchneme do připravené nádoby se substrátem vodorovně tak, aby z poloviny vyčnívaly na povrch. Pupeny přitom musí směřovat vzhůru. Takto zasazené řízky bergénie zasypeme hrubším pískem, zalijeme a umístíme na teplé místo. Při udržování konstantní teploty a vlhka pupeny do dvou měsíců vyraší. Nové rostlinky přesadíme do květináčů a dopěstujeme. Na jaře můžeme mladé sazenice vysadit na předem určené místo.
Nové stanoviště pro růže
Právě tento čas je nejvhodnější pro výsadbu růží, které jsme si v průběhu léta vyhlédli v růžových školkách. Výhony jsou dostatečně vyzrálé na to, aby se rostliny ujaly na nových stanovištích a do zimy pěkně zakořenily. Mimo to, že dobře přezimují, pokvetou v dalším roce bohatěji než rostliny z jarních výsadeb. Současně můžeme provést přihnojení hnojivem s obsahem draslíku a fosforu. Výsadbu provádíme do jamek hlubokých a širokých asi 40 cm, na jejichž dno rozložíme uleželý hnůj nebo kompost, prolijeme vodou, vsadíme rostlinu a po krček zasypeme zeminou. Pokud se již objevily přízemní mrazíky, přihrneme k rostlině zeminu do vyšší úrovně. Místo zeminy můžeme použít opět hnůj nebo kompost, který zjara zapravíme do záhonu.
Jiřinky ze země ven
První mrazíky nadobro spálí listy a ostatní nadzemní části jiřin (Dahlia). Právě teď vyjmeme hlízy ze země, aby při silnějších mrazech neutrpěly na újmě. Odřízneme zmrzlou nadzemní zelenou masu asi 10 cm nad krčkem, odstraníme z hlíz nečistoty a dáme doschnout do sklepa při teplotě 10 až 15 0C. Po zaschnutí, kdy se zároveň zatáhnou krčky hlíz (velmi důležitá prevence proti plísním!), skladujeme označené odrůdy jiřin v čerstvé rašelině při teplotě 8 0C. Zamezíme průvanu! Jako prevence proti plísňovým chorobám je vhodné ošetření fungicidem.V průběhu října probíhají zahradnické výstavy v Olomouci, Lysé nad Labem a jinde. Můžeme si zde z vystavených odrůd vybrat a objednat ty, které bychom v příštím roce měli rádi na zahradě. Odborníci nám při výběru poradí a do jara zašlou druhy, které si budeme přát.
Řez rododendronů
Pěnišníky běžně nevyžadují zpětný řez, protože vytvářejí kompaktní pravidelné keře. Může se ale stát, že u rostlin příliš hustě rostoucích dojde ke konkurenčnímu boji mezi jednotlivými větvemi a některá vyžene příliš vzhůru. Potom je nutné napravit nevyrovnaný vzhled keře podzimním řezem, po kterém následuje důkladná zálivka rostliny. Díky ní se rychle zacelí rány vzniklé řezem a rododendron se znovu rozvětví. Větší rány je dobré zamazat stromovým balzámem.Na podzim je rovněž vhodná doba ke zmlazování starších rododendronů. V obou případech je vhodně přihnojit rostliny a zkontrolovat pH půdy. Pěnišníky jsou vyloženě kyselomilné rostliny, pro zvýšení kyselosti můžeme obohatit zeminu v okolí rašelinou. V případě největší nouze poslouží zálivka zředěným kuchyňským octem. Protože pěnišníky koření mělce, vyplatí se zimní kořenová přikrývka nejlépe zetlelým hnojem, který můžeme na jaře k rostlině opatrně zarýt.
Přesazování a výsadba listnáčů
Teprve když dojde k opadu listí (defoliaci) ze stromků a keřů, je ten správný čas pro přesazování či výsadbu prostokořených dřevin. Prostokořené rostliny, tedy ty nezapěstované dlouhodobě v květináčích a kontejnerech, se v průběhu vegetace velice špatně vyrovnávají s dobýváním ze země a výsadbou. Zásahem se poškodí kořenová soustava, na niž reaguje i koruna. Větve často usychají a z pěkné sazenice vznikne po krátké době nevyrovnaná rostlina, která může zahynout. Rostliny připravené k zimnímu odpočinku snášejí přesazení lépe. Při podzimní výsadbě (sazenice se prodávají ve stavu, jak je vidíte na obrázcích) neošidíme stromek o čerstvou zeminu obohacenou hnojivy. V hnojivech by neměl být obsažen dusík, burcující dřeviny k vegetační činnosti. Důkladná zálivka je též nezbytnou podmínkou pro dobré ujmutí na novém stanovišti.
Málo světla, více spánku
Nejen na zahradě se chystají rostliny k "zimnímu spánku", ale i v interiéru pociťuje většina květin nutkání k odpočinku. Na zkracování dne a s tím souvisejícím ubýváním světelné intenzity reagují "pokojovky" omezenou činností metabolismu. Pro jejich majitele to je důvod pro zastavení přihnojování a omezení intenzity zálivky. Některým rostlinám, jako jsou kaktusy a bromélie, postačí v průběhu října pouhé rosení.Druhům reagujícím na krácení dne tvorbou poupat můžeme prospět zakrýváním světelnou clonou. Za tu dobře poslouží například papírový kornout nebo krabice posazená na rostlinu dnem vzhůru. Clonu nasadíme okolo rostliny několik hodin před setměním, čímž urychlíme nakvétání nebo vytvoření červeného barviva v listech u Poinsetie známé také jako "vánoční hvězda". Červené olistění si u ní nepleťme s poměrně nenápadnými květy.
Péče o liliochvostce
Květy této velmi nápadné a efektní zahradní trvalky dávno odkvetly a listy odumřely. Jen ten, kdo vysadil Eremurus teď, ví, kde je jeho hlíza v podivném tvaru "chobotničky" pod zemí ukryta. Již na závěr kvetení končíme se zálivkou rostliny, aby nám přílišným vlhkem neuhnila. Na podzim je nutno zabezpečit hlízy před zimními srážkami a jarním táním sněhu. K tomu dobře poslouží starý plastový nebo kovový kbelík, položený nad liliochvostcem dnem vzhůru. Taková bariéra zároveň chrání hlízu před námrazou. V předjarním období tma pod nádobou neláká rostlinu klíčit a drát se urychleně nad povrch.
Neničíme odkvetlá stébla a květenství
Ne všechny odkvetlé a odplozené části rostlin odstraňujeme. Například květenství rozchodníku, třapatky, bělotrnu, štětky barvířské, ostropestřce, plodů přísavníku, ptačího zobu, hlohyně a okrasných travin na podzim nestříháme. Svou dekorativnost dokáží nesčetněkrát během fádní a smutné zimy. Ojíněné i částečně zasněžené potěší naše oči při pohledu do zahrady. Navíc jinak zbytečná stébla poslouží jako přirozená ochrana kořenů před námrazou. Není od věci, že plody keřů a stromů poskytnou během chladných dnů ptactvu jinak tak těžce získatelnou potravu. To jsou dost pádné argumenty pro to, abychom odstranění odumřelých částí rostlin odložili až na předjaří.
Podzimní choroby hvězdnic
Padlí je typickou podzimní houbovou chorobou, která napadá celou řadu zeleninových, ovocných i okrasných druhů. Týká se také hvězdnic (aster) z čeledi Asteraceae. Padlí nejvíce škodí v suchém a slunném podzimu. Potahuje výhony a listy bělavě plstnatým povlakem. Ne všechny hvězdnice jsou náchylné k této chorobě. Některé odolávají, jiné trpí padlím již počátkem léta. Více jsou napadány odrůdy novobelgické (Aster novi-belgii) a vřesovcovité (Aster ericoides). Odolné jsou naopak novoanglické hvězdnice (Aster novaeae-angliae). Náchylnosti k chorobám negativně přispívá nedostatek výživy a stáří. Proto nezapomeneme v průběhu roku hvězdnice přihnojit, abychom nezpůsobili vyžilost zeminy v jejich okolí. Vhodné je hvězdnice přesazovat alespoň jednou za 4 až 5 let.
 |
|
