Leden | Únor | Březen | Duben | Květen | Červen | Červenec | Srpen | Září | Říjen | Listopad | Prosinec
Leden v zahradě
Prosvětlovací řez je nutný
Za bezmrazých dnů můžeme začít s průklestem okrasných dřevin. V době, kdy se teplota pohybuje kolem 0°C však provádíme pouze prosvětlovací řez dřevin kvetoucích na jaře (kolkvície, pustoryl, vajgela), při němž odstraníme všechny suché a odumřelé výhony, případně plané výhony z podnoží. Neřežeme ovšem stálezelené a časně na jaře kvetoucí dřeviny (magnolie, dřín, zlatice). V březnu pokračujeme zpětným řezem těch dřevin, které kvetou na jednoletých výhonech - komule, ořechokřídlec, hortenzie, při němž zkrátíme všechny výhony na asi 10 cm. Pravidelný řez je důležitý zejména pro zachování tvaru dřevin a bohatou násadu květů.
Časně kvetoucí rostliny mají rády teplo
V době, kdy taje zimní pokrývka, můžeme v zahradě objevit místa, kde sníh za celý den neroztaje, jinde po něm s prvními slunečními paprsky není ani památky. Když zahradu obejdeme a označíme nebo si zapamatujeme místa, kde sníh roztává velmi rychle, objevili jsme ideální prostředí pro časně kvetoucí dřeviny, trvalky a cibuloviny - je jich celá řada: z dřevin jasmín, kalina, z trvalek čemeřice, hlaváčky, z cibulovin zejména sněženky a talovíny. Často rozkvétají ještě v době, kdy hrozí prudké mrazy, které květy sice nezničí, ale může je poškodit.
Struktura dokáže v zimě zaujmout
Každá dřevina se kromě vzrůstu, tvaru listů, barvy květů a plodů vyznačuje ještě třemi dalšími vlastnostmi, které definují její tvar: strukturou, texturou a konturou. Zatímco kontura a textura lépe vyniknou v létě (kontura je tvar, obrys koruny, textura její olistění, povrch), struktura je u opadavých dřevin nejzřejmější v zimě, jde vlastně o tvar a způsob rozvětvení rostliny. Zejména u pravidelných korun s rovnoměrným rozvětvením jsou tyto tvary pod sněhem či jinovatkou velmi efektní a jejich krásu lze pozorovat až do jarního rašení listů.
Množení keřů zimními řízky
Celá řada okrasných dřevin se velmi snadno množí zimními řízky. Jde například o pustoryl (nepravý jasmín), přísavník, ptačí zob, vrby, svídy. Tyto nejběžnější keře je sice možné v zahradnických centrech získat velmi levně (jedno- až dvouleté exempláře stojí kolem 30 korun), nicméně trocha zahradnického experimentování určitě nikoho nezabije a vlastnoručně vypěstovaná rostlina potěší mnohem více.Vybíráme v období od prosince do poloviny února ze zdravých, silných jednoletých výhonů, z nichž nařežeme řízky 15 - 20 cm dlouhé. Svázané do snopku je uložíme ve svislé poloze na chráněném venkovním stanovišti až do března a poté vysadit. Jinou možností je ihned řízky zapíchat do hrnků a založit do chladného pařeniště.
Kvetoucí pokojovky potřebují živiny
Pokojovým rostlinám, které v tomto období zdobí květy, je třeba dodávat dostatek živin. Zejména bramboříky kvetou intenzivně od podzimu do jara, pokud jsou umístěny v místnosti s nižší teplotou (kolem 12oC) a na světlém místě. Zaléváme je pravidelně každý druhý nebo třetí den a jednou za 14 dní přihnojíme. Důležité je však rostliny příliš nepřelívat - substrát v nádobě by měl být stále vlhký, ale voda by se v misce neměla držet.
Trnky chutné i efektní
Hojnost modrých plodů, které zdobí od konce podzimu prakticky až do jara trnkové keře, je až do prvních mrazíků prakticky pouze ozdobou této dřeviny. Plody jsou totiž jak známo velmi trpké. Tuto chuť zapříčiňuje vysoký obsah tříslovin, pro něž jsou však plody zároveň velmi cennou, i když opomíjenou surovinou. Po přejití mrazem jsou však plody plně konzumovatelné, lze z nich připravovat nejrůznější džemy a likéry, podobně jako například z šípků, jeřabin a jiných bobulovin. Trnky jsou navíc přirozenou dřevinou zejména v okolí venkovských staveb a ačkoli jsou považovány za invazivní nežádoucí rostlinu, lze z nich snadno vytvořit volné živé ploty, které poskytují prakticky celoročně přirozené útočiště pro vítanou zahradní faunu.
Sníh může poškodit rostliny v nádobách
Také rostliny pěstované na terase nebo na balkoně v nádobách se s prvním sněhem promění v přehlídku zajímavých tvarů. Těm, které mohou přezimovat venku (dřeviny a trvalky), sníh neuškodí, spíše naopak: čím vyšší je sněhový polštář, tím lépe jsou rostliny chráněny před mrazem. Nebezpečí představuje pouze těžký, mokrý sníh, který by ve vysoké vrstvě mohl dřeviny zlámat. Je proto vhodné jej setřást nebo odstranit. Během dlouhodobějšího mrazu výhony dřevin promrzají a jsou velmi křehké, je proto třeba postupovat opatrně. Rostliny může poškodit také holomráz - mráz bez sněhové pokrývky. V takovém případě lze rostliny chránit jutovými pytli nebo netkanou textilií.
Některá semena klíčí v chladnu
Trvalky v zahradě množíme nejčastěji dělením trsů na jaře nebo na podzim, kdy je také nejvhodnější období pro výsadbu nových, koupených rostlin. Řadu druhů trvalek lze však snadno množit semeny, z nichž některá vyžadují pro vyklíčení chladnější období. Na podzim sebraná nebo zakoupená semena vyséváme do výsevních misek v lednu a začátkem února a necháme je několik dní v teplém prostředí. Poté je třeba přenést nádobu na chráněné venkovní stanoviště nebo do studeného pařeniště. Teploty kolem nuly totiž podnítí klíčící proces, zárodky rostlin se však objeví až později, kdy se teplota přirozeně zvýší. Tímto způsobem lze množit oměje, floxy, mák, třapatky, úpolín, bělotrn, srdcovka, skalničky aj.
 |
|
